Záryje jsou zajímavou pseudokrasovou oblastí , ležící na jižním svahu hřebene Radhoště v Moravsko-slezských Beskydách. Svah je zde na veliké ploše přemodelován řadou depresí a terénních stupňů , skalních výběžků a teras. Toto místo poutalo pozornost zájemců o pověstmi opředené jeskyně Radhoště od 18. století,ale v minulosti se zde žádné podzemní prostory nepodařilo objevit.

Jeskyně Biskupovka I – Radegast

Tato rozsedlinová jeskyně byla objevena v roce 1977 bohumínskými speleology v roce 1977 na temeni terénní vyvýšeniny v nevelké prohlubni 93 metrů jižně od hřebenu Poustevny-Radhošť, asi 2,5 km od Pusteven, nadmořské výšce 980 m n.m. Vstupní část hluboká 2,5 m, je tvořena komorou 1,8 x 2 m, pokračuje úzkým průlezem , který ústí ve stropu níže položené rozsedlinové prostory , o rozměrech 4×1,5 m, vysoké 2,8 m. Na dně této prostory vede úzký průlez do rozsedlinové chodby 8×1,5 m, s množstvím pískovcových balvanů a suti na dně. V západním konci se tato chodba dělí na dvě paralelní větve, o průměrné šířce prostor 0,5- 0,7 m výšce 2- 3 m. rekyně vznikla ne tektonické puklině 280^o– 100^o, jejíž směr odpovídá směru tektonických poruch, na nichž došlo vlivem svahových procesů ke vzniku terénních stupňů zv. „Záryje“ . Dno tvoří různě zaklesnuté pískovcové bloky, ostrohranná suť a většinou se klínovitě zužuje do neprůlezných prostor. Jeskyně a morfologie podzemních prostor je typickým příkladem geneze rozsedlinových jeskyní, vytvořených ve flyšových pískovcích Západních Karpat s doklady o podpovrchovém ploužení i gravitačním působení na vývoj těchto pseudokrasových podzemních forem.

Celková délka všech průlezných prostor je 46 metrů a hloubka 10 m.

Vstup do jeskyně byl v průběhu dalších let  zčásti překryt sedimenty a pískovcovými bloky a v roce 2002 byl znovu otevřen a jeskyně byla přejměnována jako “Radegast”