Měla to být velká akce na chatě Leopoldka, kterou nám zapůjčily Biskupské lesy a na kterou se hlásilo mnoho zájemců (bohužel né tolik členů z Orcusu). Jeskyňáři z Moravského krasu, šest jeskyňářů z Bielsko Biala, čtyři jeskyňáři z Ameriky. Ale jak vše dopadlo?
V časných ranních hodinách 6 července již šlape ryze ženské družstvo Janča, Míša a Monča pod Lysou Horu do Ondrášovek. Cíl mají jasný, vynést z jeskyně odpadky a vyklidit drobnou suť, která začíná neúprosně bránit jednomu z průchodu do levé větve. V zimě zde byli v hojném počtu vrápenci, je třeba sčítacímu družstvu usnadnit přístup.
Poslední červencový víkend byl hodně aktivní. V jeskyni Cyrilka a Kněhyňské jeskyni, v historickém podzemí Black Hill. A byly to akce pro malé i velké.
Ve vstupní části jeskyně Na Gírové IV došlo zřejmě během zimního období k částečnému otevření průlezu do neznámých částí této jeskyně, vybíhajících severně ze vstupní vertikály. Tento průlez byl z části rozšířen Tomášem Sikorou (turistickým nadšencem) a my byli jím informování o existenci těchto nových partií.
V sobotu 7 července 2024 ve věku 82 let nás opustil náš veliký kamarád Ivan Podhorný. Nebyl sice velikým speleologem, ale bez něj bychom nemohli realizovat mnoho našich speleologických expedicí do Španělska, Francie, Norska na Krym….
Alpské traverzy pro malé i velké připravujeme již 20 let. Nejdříve nad rybníkem Gliňoč a od roku 2013 přetahujeme stometrové lano přes řeku Odru. Stejně tomu bylo 9 června tohoto roku. A opět se svezly stovky malých i velkých odvážlivců.
Cyrilka je nejdelší jeskyní Moravskslezských Beskyd a druhou nejdelší pseudokrasovou jeskyní ČR. Ale do délky 600 metrů ještě schází pár desítek metrů. S tím se nemůže smířit Leny a proto od roku 2022 organizuje prolongační akce v Zadní části Cyrilky, kde cítí, že by jeskyně mohla mít pokračování.
Hodně dlouho nebyly provedeny kontroly netopýrů v jeskyních na Záryjich – tedy v jeskyních Salajka a Biskupovka I (neboli Radegast). Je to tam opravdu úzké, prakticky se stále člověk plazí nebo je na čtyřech a taky, je tam po zimě je tam opravdu mokro. Ale “odvážné školačky” Terka a Míša si řekly, že “Navštívit jeskyně,
Získali jsme povolení k pohybu a akcím ve vojenském pásmu na Libavé, a tak jsme vyrazili na kontrolu jednoho z dolů pod Olověným vrchem, kde se kdysi těžily stříbrné a olověné rudy. A nejen na kontrolu netopýrů. Chtěli jsme vystrojit ústí hlavni Šachty č.I pro připravovaný sestup na spodní patra a také opravit a zpevnit
V pseudokrasových jeskyních Moravskoslezských Beskyd sice nemáme tolik zimujících netopýrů a kontroly nich nejsou tak “pohodlné” jako ve starých štolách Oder a Jeseníků, sčítat netopýry tam potřebujeme. Samozřejmě se tam do bláta, plazivek a vody tolik členů, jako do dolů nehrne.
Tak že se do kontrol zimovišť netopýrů zapojí skoro třetina členů ORCUSu a ještě pomohou kamarádi. Proto vyjeli třetí únorový víkend do štol Jeseníků a Oderských vrchů Petr, Jirka, Roman, Monika, Vašek, Luděk, Roman, Jana, Honza…. a někteří i dvakráte.
Zima rychle ubíhá a venku je tepleji než je na únor normální. Proto se snažíme urychlit kontroly netopýrů na našich zimovištích. A jak zjišťujeme, zatím co vrápenců malých nám vesele přibývá, netopýrů velkých na našich zimovištích máme čím dál tím méně. Ale postupně….
Jako každý rok na konci ledna máme výroční schůzi. Tentokráte stejně jako v loni na RS Zálesí v Budišově. A stejně jako vloni nebylo jen vesel, ale stihli jsme udělat i mnoho kontrol zimovišť netopýrů a vyčistit jedno zimoviště od odpadků. Ale postupně ….
Ve druhém lednovém víkendu vyrazilo do štol na kontroly stavu netopýrů hned několik týmů. Do štol na hřebenu Příčný vrch v Jeseníkách i do štol v údolí Budišovky. A když na to nestačili jeskyňáři, nastoupila na pomoc “Orcus školka”. A to ještě nebylo vše, Roman s Monikou zvládli první kontrolu jeskyně Ropička.
Jako každý měsíc je potřeba sestoupit do Cyrilky na “košťákoměru” odečíst údaje, zda se nám Cyrilka někam neposunuje. Tentokráte na Pustevny vyrazili Leny s Terčou a Kubou a naší mládeží (Giovanou, Michaelou, Honzou), tedy možná někdy potencionálními jeskyňáři. Ale nejen na kontrolu…
Než proležet Vánoce a Silvestra u televize a na gauči, to raději vyrazit do našich lokalit starých opuštěných důlních děl v Oderských vrších. A že jich máme na kontroly hodně, jedna akce na to nestačila.
Když se nám v loňském roce díky poruše na našem expedičním vozidle Peugeot Boxer nepodařilo dojet za kamarády speleologického klubu Resaltés z Murcie, naplánovali jsme opakování expedice la listopad tohoto roku. A jak to dopadlo, to se dovíte v následující reportáži.
Jednu hezkou neděli na konci října se vypravila naše silná skupina směr Jeseníky na kontrolu jednoho významného zimoviště netopýrů a pak společné opékaní klobás v Tvrdkově
V termínu 22. 8. – 5. 9. podnikli Jan Lenart, Kristýna Schuchová, Martin Kašing a Tereza Staňková expediční exploraci již v roce 2012 identifikovaného krasového ponoru pod horou Reavri v severním Norsku.
Když nás, dnes již kamarádi z Biskupských lesů (kterým patří i lesy na Kněhyni) požádali, abychom je provedli Kněhyňskou jeskyní, vymysleli jsme pro ně akci na 22 července. Z původně avizovaných 12 zájemců nakonec přijelo 6 odvážlivců, na čele polesným Kubou Štefkem. Trochu jsme se sice podivovali, že neměli nic na převlečení do podzemí, ale
Cílem akce bylo uklidit po desetiletí nahromaděný nepořádek v hojně navštěvovaných jeskyních na Girové a vyzkoušet čtyři mladé zájemce o speleologii. Právě lehce dostupné jeskyně na Girové jsou pro takovou aktivitu vhodné.Proto tam vyrazil Leny a čtyři mladí nadšenci.
Jak jsme na již na jaře naplánovali vyrazili jsme na konci července na naše oblíbené místo v Oderských vrších na další akci Orcus-školky ale také opravit vstup do jednoho významného zimovitě, tedy obnovit schody dolů vstupní šachtou a zlikvidovat strom, který do šachty spadl.
To když se 18 července na zahradě klubovny ORCUSu sešla kupa členů i se svými ratolestmi a Pepa někde vykouzlil pravý krymský koňak KOKTĚBEL a vodku Chorticu.
Když jsme v květnu pod vrcholem Ropice objevili nový vstup do neznámé jeskyně, první tam proniknul Roman a protože jeskyně nebyla veliká- nazval ji Roma „Ropička“. Roman s Monikou jen jeskyni prolezli a dnes jsme se vydali ji zmapovat a pokusit se prolongovat.
Jedenkrát za měsíc se sejít a třeba i s naší nastupující generací, to nemusí být pouze schůze. A někteří pracovali, někteří cvičili naši omladinu
Důl, který nazýváme Weltkriegstolle patří k těm nejhezčím, ve kterých v zimě sledujeme netopýry. Vstup do doliu se ale postupně zasypává sutí. V minulosti jsme do něj zabudovali korugovanou šachtovou rouru, ale při letošní kontrole jsme zjistili, že její ústí je skoro zasypáno.
To když Marek Audy s kolegy speleologického klubu TOPAS z Moravského krasu přijeli k nám do Beskyd, aby poznali naše pseudokrasové jeskyně. No a jak brzy zjistili, opravdu pseudokras – to není kras.
Již tradičně na počátku léta natahujeme lano nad řekou Odrou, aby si malí i velcí mohli vyzkoušet, jaké to je na Alpském traverzu. Tentokráte to stihli více jak 500 krát. Děti i jejich rodiče, záchranáři se svými psy…
Východní svahy Kněhyně jsme zkoumali mnohokráte. Zvláště svahy pod vrcholem, kde jsme v minulosti objevili také řadu menších i větších jeskyní. 20 května jsme se rozhodli prozkoumat i svahy pod lesní cestou. Vyrazili tam Pepa, Kuba se školkou a původně i Luděk, kterého ale schvátila nemoc a tak vyslal mladého Martina, Káju s malou, ještě
Když před dvěma roky šmejdil Pepa po skalních svazích hřebenu Ropice, sice žádnou novou jeskyni neobjevil, ale terén ho tak jeskyňářsky zaujal, že se tam musel vrátit zpátky. A to se podařilo 14 května, společně s Monikou a Romanem. Sice hlavním cílem byl průzkum části svahu nazývaného Skaliny, ale s explorací jsme začali tam, kde
Stalo již tradicí, že každý rok připravujeme pro studenty Bezpečnostně -právní akademie z Ostravy speleoalpinistický kurz. Tentokráte ve skalním městě Čížkovy kameny a trenažérech hasičů v Odolově. I tentokráte si to jak studenti tak naši instruktoři užili.
..aneb jak Martin s Lenym zjistili, že Valašské ďůry jsou nejtěžší na světě…. Na vrcholu Kopce máme hodně větších i menších jeskyní, do kterých často nechodíme. Chybělo také přesné zaměření jejich vstupu. Proto se na kontrolu jak to v jeskyních vypadá a zaměřit jejich vstupy vypravili 8 května Leny a Martin
..aneb kde zmizela Malá Ondrášova jeskyně??? Pořád se nemůžeme shodnout, kde jsou dnes jeskyně 3P-Bezejmenná a Malá Ondrášova. Rozetnout tuto záhadu vyrazili na Lukšinec 4 května Pepa a Monikou. A nejen to. Třeba se jim podaří objevit i něco nového. A chybí i mapy některých nových jeskyněk.
Kontroly zimovišť netopýrů skončily a mnoho velkých aktivit se nedělo. Ale přišlo Speleoforum a tam se vypravilo opravdu hodně našich členů. Tentokráte nás tam bylo devět. I tentokráte jsme aktivně přispěli. Hlavně Leny velkým článkem do sborníku o Cyrilce a nejnovějších objevech v této jeskyni.
Tento víkend vyráží na kontroly netopýrů dvě skupiny. Počasí se změnilo v Mordor. Těžké olověné mraky, vítr, déšť. V sobotu vyrážejí do štol nad Podhoří Petr s Ondrou Tomickým a Libor se synem a v neděli do štol nad Andělskou Horou Pepa, Honza a opět Libor se synem.
Vždy, desítky let vyrážíme na kontrolu našeho nejvýznamnějšího a největšího zimoviště netopýrů do Zálužné. Po dosud velmi teplé zimě přišlo prudké ochlazení, teploty klesly pod -100 C a tak jsme byli zvědavi, jak se to projeví na počtech netopýrů, neboť je zde nejvíce netopýrů černých a ti mají rádi na zimní spánek chladné prostory.
Jednou za rok se vidíme všichni členové ORCUSu. Tedy skoro všichni. To když svoláme výroční schůzi. Tentokráte dokonce třídenní na rekreačním středisku Zálesí v centru Oderských vrchů. A samozřejmě tři dny jen neschůzujeme.
To když radní dostali nápad zpřístupnit pro veřejnost jeden starý důl. Důl určitě sto kráte navštívený, ale informace o něm byly strohé. Nebylo známo, jestli a kolik v něm zimuje netopýrů, kam vede neznámý komín… Tak se tam Pepa a Honza vypravili. Důl někde mezi Jeseníky a Oderskými vrchy má sice zamřížovaný vstup, ale to
I když zima spíše připomíná jaro, netopýři v podzemí klidně spí a nám nezbývá se za nimi podívat a spočítat je. Tentokráte, o prvním víkendu roku 2023, byly cíle kontrol zimovišť netopýrů v Jeseníkách.
Někdo slaví Silvestra a Nový rok v hospodě, někdo v baru..a my nejraději mezi netopýry :-), tedy ve štolách Oderských vrchů a Ondrášových dírách…
Jako vždy mezi Vánocemi a Novým rokem pokračují nejen odečty terčových měřidel v jeskyních, ale také kontroly našich zimovišť netopýrů. A proto že počasí je skoro jarní, tající sníh vše hodně v podzemí znepříjemnil.
Tři roky jsme plánovali výpravu za našimi kamarády do Mursie. A hlavně dokončit naše sledování v jeskyni Cueva de Autopista, odebrat vzory krystalů, skapávající vody a sedimentů v místě kde vyrostl „Krystalový dutý stalagmit“. Jenže vše dopadlo jinak…
Čekají nás nové a velké objevy v Cyrilce? Dá se vlézt do Volářky a opravdu vede na druhou stranu Radhoště? Tak na to měla odpovědět akce na hřebenu Radhoště v neděli 24 října.
Kromě toho, že do Kněhyňské jeskyně slézáme každý měsíc na kontrolu terčových měřidel, první říjnovou sobotu jsme vzali sebou i kamarády z ČSOP z Valašského Meziříčí. A aby toho nebylo málo, rozhodl se Ondra s Liborem přestrojit Velkou propast.
Na Smrku se nám zatím nedaří prokopat se hlouběji, při exploraci skalnatých svahů pod vrcholem Ropice se také objevit žádné nové jeskyně a tak se naše pozornost vrátila ke svahům Kněhyně. Vlastně již v zimě jsme sen nakoukli a terén se jevil opravdu zajímavý. Proto jsme v létě sem opět zamířili.
Nad řekou Odrou jsme 5 července opět natáhli stometrový lanový traverz. A jeho překonání si užili malí i velcí, ale také naši čtyřnozí kamarádi. Zájem byl veliký. Někdy jsme nestíhali a frekvence jízd byla menší než jedna minuta. A jízd bylo více jak 500.
V posledních létech se nám nedaří objevit v Beskydách něco nového. Tedy nové jeskyně nebo pokračování těch starých. Ale Leny a Pepa to nevzdávají. Leny v Cyrilce a Pepa to zkouší na svazích Kněhyně.
Během měsíce dubna a května 2022 byly připraveny pro studenty Bezpečnostně právní akademie v Ostravě 4 týdenní kurzy pro jejich studenty 2 a 3 ročníků. A tento rok to bylo opravdu náročné a kdyby nám nepomohli i nečlenové ORCUSu, tak bychom to asi nezvládli.
Je nám moc smutno, moc nás to bolí. Opustil nás skvělý kamarád a přítel, skvělý člověk. Arnošt už nikdy do své milované štoly Franc Franc nevstoupí. Ale když tam budeme vstupovat my, bude vždy s námi. Nikdy na něj nezapomeneme. Předsednictvo ČSS mu udělilo in memoriam Medaili za zásluhy o speleologii. Plně si ji zasloužil.
Aneb poznávací akce pro děti i dospělé v jednom z opuštěných dolů po těžbě břidlice u Zálužné. Z původní malé skupinky ochránců přírody z Valašského Meziříčí to byl nakonec plný autobus dětí i dospělých a samozřejmě i naše “ORCUS školka”.