Velké soustředění na Kněhyni aneb pokus objevy…

Tentokráte v zapůjčené chatě Leopoldka od Biskupských lesů na svahu Kněhyně se nás sešlo hodně. Monika, Roman, Pepa, Krista, Terka, Jirka, Libor, Míša, Martin, Honza W., Leny, Vojta. Pozvání přijali i 3 kamarádi z Moravského krasu ZO ČSS 6-20 a přidalo se i pár příznivců speleologie.  Ale počasí, to nám nepřálo. Déšť, sněžení, mlha a vichr. Přesto toho stihli hodně.

Již v pátek 16 května v jeskyni Cyrilce. Tam se vypravil Leny a Vojta, aby prokopali propojku ze vstupních plazivek Nové části do dómu Gilotina a nainstalovali lana na přidržení a rozšiřili průlez v horním patru koncové části za dómem Gilotina. Vznikla tak nově Traverz s lanovým přechodem, který prodloužil polygon jeskyně o dva metry. V zadní koncové plazivce za dómem Gilotina bylo ve stropě odkryto navíc možné plazivkové pokračování jeskyně.

Odpoledne za deště se postupně sjíždíme na Leopoldku. A ještě večer vyrážejí do terénu Monika, Roman a Martin. Podle informací D.Pastorka na jižním svahu hřebene Folvark se nachází vstup do dosud neznámé pseudokrasové jeskyně. Vstup jsme našli již vloni a jeskyni nazvali Pazourková. Jeskyně měla dálku asi 2m. Byly zahájeny prolongační práce kopáním- odstraňování hliněné výplně a drobné suti. Podařilo se otevřít asi 2 m nových prostor a celková délka jeskyně je asi 5m. Profil otevřených prostor je asi 0,5×0,5 m.

 

 

 

 

Sobota ráno opět déšť, sníh, mlha. Vyrážíme dvěma směry. Do Kněhyňské jeskyně a do Cyrilky.

Cíl v Kněhyni? Exkurze pro naše kamarády z “krasu”, pro dva turisty, kteří měli velký zájem poznat Kněhyni z podzemí a stejně tak jako revírník Biskupských lesů.  Současně zkontrolovat kolik je  jeskyni ještě netopýrů a odečíst terčová měřidla. Samozřejmě všichni nečlenové ČSS mohli do podzemí, až řádném školení. Jednu skupinu vede Monika s Romanem a druhou Pepa a protáhli jsme všudy. Překvapením bylo, kolik je ještě v podzemí vrápenců malých (skoro 350) a že se skoro všichni soustředili v domě objevitelů- což zde nebývá.

 

 

 

 

Do Cyrilky vyrazili Jirka, Terka, Míša a nečlenové ZO ČSS Franta a Jarda.

Akce byla zaměřena na pokračování rozšíření průlezu v Nových částech v místě, kde podle informace Lenarta byl v minulosti cítit průvan  V tomto místě v roce 2025 již proběhly dvě pracovní akce. Další cíl bylo  proniknout za Zlý průlez a ověřit možné pokračování jeskyně. Ale nedopadlo, jak mělo. Jak akce probíhala, popisuje Jirka.

Kolem poledne vstupujeme do Cyrilky. Průlez do Nových částí se všem podařil bez sebemenších problémů a záseků. U druhého provazového žebříku holky pokračují ke Zlému průlezu a kluci k vaku s vrtačkou, který zde včera zanechal Leny. Jako první se vrtacího kladiva chopil Jirka za morální podpory Jardy a Franty. Jelikož je odbíjení kamene práce fyzicky náročná a Jirka je úředníkem, došly mu síly dříve než energie ve třech přiložených akumulátorech. Protože se jednalo o celkem jednoduchou práci v prostorném místě, byl Jirka nahrazen čerstvým Jardou a následně Frantou. Objem kamene se podařilo zmenšit a otvor zvětšit natolik, aby bylo možné do vzniklé mezery zalézt horní polovinou těla a vykonat objev. Toho se ujímá Jirka, přičemž konstatuje, že jsme objevili pouze to, že šířka rozsedliny za kamenem směřující doprava a dolů je pouhých 30 cm a že Cyrilka v tomto místě tedy průlezně nepokračuje nikam. . Mezitím holky zdárně dosáhly Zlého průlezu a Terka dokonce proplula za něj. Žádné pokračování tam však neobjevila.

 

 

 

 

 

 

 

 

Cestou zpět se Jirka rozhodl prověřit novou Lenyho zkratku – Traverz. Nepochopil ale, jak je myšlena, a vydal se protisměrně, přičemž tímto směrem (dovrchním od Gilotiny) tuto zkratku nezdolal. Cesta z Nových části byla provázena menšími zdrženími, přičemž lhůta do výstupu z jeskyně se nepovšimnutě a neúprosně blížila. Po výlezu z Nových části jdou všichni kromě Jirky na odečty měřáků. Jirka popoháněn akutní potřebou močit se vydal na povrch, kde zároveň chtěl ohlásit výstup z jeskyně. Ihned po připojení mobilu k signálu, než vůbec stihl napsat první písmena zprávy, přijal hovor od Pepy. Dostal tak zjebané jak nikdo dlouho před ním. Ukázalo se, že dobu stanovenou pro výstup jsme přesáhli o více než půl hodiny a že už běžela záchranná akce. Ta se však z místa u Leopoldky, kde téměř není signál organizuje špatně.

K dokonání všeho jsme cestou zpět za deště i sněžení v jednom místě minuli odbočku a tím si k celkovým dvanácti kilometrům zašli další tři navíc.   J.W.