Záchrana jednoho zimoviště netopýrů

Na podzim roku 2024 zasáhly Jeseníky katastrofické lijáky a povodně. Silný stok vody po svazích hřebenů se přenesl i na stav protékajících vod ve starých důlních dílech, která slouží jako významná zimoviště netopýrů. To potkalo i důl Měděný. Ve vstupní chodbě protékající množství vody naplavilo kameny a suť a kousek za vstupem štolu zcela uzavřelo. Naštěstí má lokalita ještě horní, malý vstup, který pokračuje asi 6 metrů hlubokou šachtou. A tu chceme zabezpečit pro sestup.

Rozhodli jsme se prudce klesající komoru nad šachtou vystrojit zabezpečovacím lanem vedoucím po stěně až k šachtě a vlastní šachtu vystrojit ocelovým žebříkem.

Proto v polovině června vyrazili do dolu Petr K., Pepa W., a Láďa M. vyzbrojeni lanovou technikou a vrtačkami, aby nainstalovali do stěn ocelové kotvící body a vše připravili pro instalaci lan a žebříku.

Pak přišla ke slovu Luďkova firma, která podle našich požadavků vyrobila perfektní ocelový žebřík, o délce 6 metrů, ale složený ze dvou třímetrových dílů, abychom  je malým vstupním otvorem dostali do podzemí.

15 srpna byl žebřík hotov a my mohli vyrazit dokončit vystrojení šachty. Luděk L. který nejen žebřík nechal vyrobit, ale také si jej naložil na střechu auta a přivezl do Zlatých Hor, opět Pepa W., Petr K., Láďa M., a nová síla v ORCUSu Martin Z. Láďa přijel svým velikým busem a tak jsme vše do něj naložili a vyvezli až pod důl. 

Nejdříve namontovat zabezpečovací lano do kotvících bodů, transport  dvou dílů žebříků do podzemí a pak spojení obou dílů. Do šachty padají dvě lana a po nich slaňují Láďa a Petr, zatím co Luděk s Martinem postupně spouštějí spojený žebřík do šachty. S ním samozřejmě do šachty padají i suť a kameny, naštěstí nikoho netrefili. Dlouhý složený žebřík se úspěšně daří spustit do šachty a za ním do spodní komory postupně sestupují všichni. Luděk se ujímá kotvení žebříku ocelovými lanky upevněnými do ocelových kotev s plaketami.