Výroční zpráva ZO ČSS  7-01 ORCUS Bohumín za rok 2012

 Organizační oblast:

Počet členů ZO ČSS k 1.lednu 2011 byl 21. V průběhu roku ukončil členství v ČSS Martin Bičík a Petr Benedík a Rosťa Měchura. Byl přijat jako člen ZO ČSS Vít Lasota. Stav členů k 1.1.2013 je 19 členů. Organizaci řídil tříčlenný výbor ve složení: Wagner Josef – předseda, Jan Fedorowicz člen výboru, Jana Wagnerová pokladník. V rámci ZO ČSS pracovala jedna pracovní skupina ve Vsetíně vedená Pavlem Dobešem.

 Činnost organizace v roce 2012 :

 Výchovná a vzdělávací oblast:

Organizace připravila během roku čtyři týdenní výcvikových kurzů speleoalpinismu pro studenty škol ochrany osob a majetku z Ostravy a Malé Svatoňovice ve středisku Malé Svatoňovice a oblasti Adršpašsko-Teplických skal. Dále proběhla řada přednášek a besed o činnosti Orcusu a expediční činnosti pro veřejnost a ochraně přírody a pro bohumínské žáky byl připraven 80 metrů dlouhý traverz s lanovkou nad vodní nádrží Gliňoč .

O činnosti ZO ČSS byla také publikována řada článků a reportáží v různých novinách a časopisech, v regionální televizi TIK Bohumín a televizi NOE byly odvysílány filmy o expedicích „Troms 2011“ a „Krym 2000“. Film o expedici v Norsku byl předán i norským speleologům.

Aktivní činnost jsme vyvíjeli i v rámci ÚOK ČSS pro pseudokras, jejímž předsedou je Josef Wagner .ČSS se stala organizátorem 16. Mezinárodního speleologického kongresu, který se bude konat v Brně a v jehož rámci bude i práce Mezinárodní komise pro pseudokras .

Jako každoročně proběhlo proškolení a zkoušky členů, kteří pro Z0 ČSS ORCUS provádějí nejrůznější práce nad volnou hloubkou za použití speleoalpistické techniky.

Část našich členů se aktivně také účastnila dalšího ročníku Speleofora v Moravském krasu, kde by presentován film o expedici „Troms 2011“ v Norsku a příspěvek Josefa Wagnera a Jana Lenarta : „ V jeskyni Cyrilka byla překonána délka půl kilometru“.

Byla také připravena řada exkurzních akcí do Kněhyňské jeskyně, Černého dolu pro různé zájemce.

Významným počinem byla i aktivita našich členů v práci nově vytvořené Ústřední odborné komise pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou ČSS, které předsedá Josef Wagner a členem je Jakub Wagner. Pro práci této komise a školení instruktorů speleologické techniky z jednotlivých ZO ČSS bylo zpracováno další doplněné vydání skript, které jsou základním materiálem pro školení členů v jednotlivých ZO ČSS, zabývajícími se pracemi nad volnou hloubkou, ale i aplikací platných norem a vyhlášek pro činnost v jeskynních lokalitách.

Současně připravili a zorganizovali další seminář a školení instruktorů speleologické techniky ČSS.

 Pracovní činnost:

Během uplynulého roku se pracovní činnost soustředila na několik akcí pro zabezpečení finančních příjmů pro ZO ČSS a spojeny s ochranou přírody. Byla realizována oprava mříže na zimovišti netopýrů PP v Suché Rudné, oprava uzávěru jeskyně Tvarožné díry.

V Černém dole (Čermná) byl opraven druhý vstupní uzávěr ( po zavalení starého používaného vstupu) a byla vystrojena šachta na II. patro kotvícími body pro výstup a sestup.

Další práce s využitím speleoalpinistických technik byly prováděny na údržbě některých budov střední školy v Bohumíně a hlavně na opravě mostu přes řeku Odra v

Díky práci několika členů se podařilo také provést nátěr a opravy čelní stěny a žlabů a svodů budovy klubovny ORCUSu.

Pokud se podíváme kdo k těmto pracím v roce 2012 přispěl, pak absolutní většinu provedli Honza Fedorowicz a Josef Wagner, menší část Jakub Wagner. Další bez komentáře.

Výnosy většiny hospodářských prací byly věnovány na úhradu finanční pohledávky pro I.Beňoviče a jak kdo přispěl byli členové informováni během celého uplynulého roku. Takže si každý z vás může udělat sumář ve svém svědomí.

Oblast mezinárodní spolupráce :

Hlavní mezinárodní akcí v minulém období byly expedice na Krymský poloostrov, které se uskutečnily v měsíci květnu, červenci a srpnu.

Hlavních cílů expedic bylo několik:

Jeskyně Komar – v jeskyni Komar na platu Čatyr Dag pogračovaly prolongační práce, které navazovaly na práce z roku 2011. Při těchto pracích se podařilo prokopat do nových, ale nevelkých prostor ( asi 8x2m), kde další postup opět zastavila hliněná, sintrem zpevněná ucpávka celého dna Dolní plato Čatyr Dag– v průběhu srpnové výpravy bylo pokračováno v další exploraci hlavně střední části Dolního plata, otvírkovými pracemi byla objevena řada nových jeskyní, jejichž délka či hloubka ale nepřesáhla 8 metrů.

Dolní plato- oblast severního svahu mezi jeskyněmi „Mramornaja“ a „Emine Bojir Chasar“

Této oblasti byla věnována největší pozornost všech tří výprav

Květen 9-19.5.2012

V rámci výzkumů sesuvných procesů v Krymských horách prováděných pracovníky Ostravské university se této výpravy účastnili i Jan Lenart a Josef Wagner byly na Dolním platu Čatyr Dagu provedeny první geofyzikální profily právě v oblasti svahu mezi jeskyněmi „Mramornaja“ a „Emine Bojir Chasar“, které prokázaly existenci neznámých podzemních dutin

Červenec 29.6-8.7.2012

Na Dolní plato Čatyr Dag vyráží výprava vedená Pavlem Kotrlou. Jejími účastníky jsou i dva pracovníci Ostravské university.Jediným cílem výpravy, kterou doplňují 3 simferopolští speleologové , bylo provést co nejvíce geomorfologických profilů na krasovém území svahu mezi jeskyněmi „Mramornaja“ a „Emine Bojir Chasar“.

Výsledkem výpravy bylo provedení 18 profilů.

Srpen 3-20.8.2012

Na Krymský poloostrov odjíždí 8-členná expedice a s hlavním cílem na základě geofyzikálních profilů provedených v měsíci červenci provést vyznačení bodů na povrchu nad místy, ve kterých geofyzika vyznačila možné podzemní dutiny. V těchto místech případně zahájit otvírkové práce.

Ostatní krasové oblasti Krymského poloostrova

V průběhu expedic byly uskutečněny exkurze na poloostrov Tarchankut s prohlídkou pobřežních krasových a abrazních forem, exkurze do skalního jeskynního města Eski Kermen, Čufut Kale.

Podrobné informace o průběhu a výsledcích expedic obsahem samostatné přílohy.

Odborná chiropterologická činnost za rok 2012

Podobně jako v minulých zimních obdobích probíhala chiropterologická sledování ve vytypovaných zimovištích netopýrů jeskyních Moravskoslezských Beskyd , opuštěných důlních dílech Jeseníků a Oderských vrchů. Hlavní cílů bylo i sledování hibernantů postižených nemocí syndromem bílých nosů –WNS. Za podpory AOPK ČS a CHKO Jeseníky byl opraven zničený uzávěr vstupu do důlního díla Suchá Rudná a Černý důl. V oblasti Suchá Rudná podle informací starousedlíků ještě před II SV existovalo staré důlní dílo po těžbě zlatonosných rud, které se jmenovalo „Liščí díry“. Toto byl velký zájem i zástupců CHKO Jeseníky.

Podle informací starousedlíka se podařilo lokalizovat přibližně místo, kde ústila štola a po celodenní kopání se podařilo proniknout do zachovalé štoly. První průzkum ukázal, že uprostřed štoly je zával, který tvoří hráz a za ní je chodba asi do výše 0,8 metrů zaplavena.

Na další akci pak byla hráz prokopána a voda začala protékat chodbou až ke štole (hloubka asi 8 m), která byla nedaleko vstupu a pak stékající voda padala do šachtice a dosud do neznámých spodních partií. Lokalita byla topograficky zpracována, nyní je nutno provést průzkum spodního patra.

V oblasti Moravskoslezských Beskyd byly sledovány jeskyně : Kněhyňská jeskyně, jeskyně Cyrilka, Ondrášovy díry, Čertova díra, Radegast a Salajka. V Javorníkách byly sledovány všechny jeskyně na hřebenu Kopce a v oblasti Pulčínských skal.

Chiropterologická sledování probíhala i na významných zimovištích netopýrů v opuštěných důlních dílech Jeseníků a Oderských vrchů. V Jeseníkách proběhly kontroly v dolech Ruda I a II, dole Tvrdkov , doly Marie Pomocná III a II , Měděný důl, Porfyroidová štola, štola Vidly, Suchá Rudná, čtyři štoly na Rejvízu.

Největší pozornost byla věnována oblasti Oderských vrchů, kde jsou největší zimoviště netopýrů. Tradiční kontroly proběhly v dolech Zálužná, Modrém dole, Červeném dole, v dole Čermná Potlachový , v dole St. Oldřůvky a Černý důl . Roční kontroly také proběhly v dolech Olšovec, , Jakartovice I a II , „Starý šifrák-U srubu“, důl „ Klokočov“, v menších dolech okolo Zálužné a dole Nové Těchanovice. Byly provedeny kontroly ve štolách Pod Otáhalovým I a II, v dolech a František, v dolech v Zátočině a Wilibald údolí řeky Odry ve vojenském pásmu Libavá.

Výsledky těchto kontrol obsahují přílohy s přehledem druhů a počtů v jednotlivých lokalitách

Při těchto kontrolách jsme se aktivně zapojili do sledování šíření nemoci WNS na jednotlivých zimovištích a podrobné výsledky, které byly předány pověřeným zástupcům ČESON. Přesto však byly zjištěny při sledování vývoje WNS i některé pozitivní výsledky. Na žádné z lokalit nebyly nalezeny žádné uhynulé kusy netopýrů, které by souvisely s expanzí WNS.

Odborná činnost v oblasti pseudokrasu Moravsko-slezských Beskyd za rok 2012

Oblast hřebene Pustevny-Radhošť

V jeskyni Cyrilka pokračovaly   práce spojené s revizí mapy jeskyně, vytvořené v roce 1980. Při exploračních akcích se podařilo další prolongací koncových částí rozsedlinových chodeb v části zvané „Labyrint“ objevit nové prostory jeskyně a tak zvětšit celkovou délku všech jeskynních částí z 375 metrů v roce 1980 na dnešní délku 535 metrů, což je dnes druhá nejdelší pseudokrasová jeskyně v ČR.

Nová mapa jeskyně Cyrilka je v příloze zprávy.

Současně v jeskyni probíhaly pravidelné měsíční odečty výsledků měření dvou terčových měřidel pro Ústav struktury a mechaniky hornin ČSAV a chiropterologické kontroly se zaměřením na sledování výskytu WNS

Hřeben Kněhyně

Stejně jako v minulých létech probíhaly v Kněhyňské jeskyni odečty na dvou terčových měřidlech pro Ústav struktury a mechaniky hornin Praha.

Pokračovala explorace JV svahů Kněhyňského hřebene pod úrovní Kněhyňské jeskyně směrem k potoku Kněhyňka s  negativním výsledkem.

V jeskyni pokračovaly pokusy o prolongaci koncových bodů s negativními výsledky, byl učiněn pokus o spojení jeskyní „Malá Kněhyňská jeskyně“ a „Kněhyňská jeskyně“, podařilo se otevřít vizuální spojení, ale velmi úzká puklina spojující obě jeskyně je zatím neprůlezná.

Hřeben Čertův mlýn

Explorace byly prováděny na jižních svazích hřebene Čertův mlýn- (1206 m.n.m) – Bukovina (998 mnm), asi do úrovně 100-150 metrů pod úrovní hřebene. Byly zde objeveny výrazné až 10 m hluboké terénní propady, řada terénních rýh   vytvořených na rozsedlinách vyplněných sutí a balvany. Na svahu byl lokalizován rajon s otevřenými puklinami a rozsedlinami, které však nekomunikovaly s podzemními lokalitami

Oblast hřebene Pustevny-Radhošť

V jeskyni Cyrilka pokračovaly  práce spojené s revizí mapy jeskyně, vytvořené v roce 1980. Při exploračních akcích se podařilo další prolongací koncových částí rozsedlinových chodeb v části zvané „Labyrint“ objevit nové prostory jeskyně a tak zvětšit celkovou délku všech jeskynních částí z 375 metrů v roce 1980 na dnešní délku 535 metrů, což je dnes druhá nejdelší pseudokrasová jeskyně v ČR.

Nová mapa jeskyně Cyrilka je v příloze zprávy.

Současně v jeskyni probíhaly pravidelné měsíční odečty výsledků měření dvou terčových měřidel pro Ústav struktury a mechaniky hornin ČSAV a chiropterologické kontroly se zaměřením na sledování výskytu WNS

Hřeben Kněhyně

Stejně jako v minulých létech probíhaly v Kněhyňské jeskyni odečty na dvou terčových měřidlech pro Ústav struktury a mechaniky hornin Praha.

Pokračovala explorace JV svahů Kněhyňského hřebene pod úrovní Kněhyňské jeskyně směrem k potoku Kněhyňka s  negativním výsledkem.

V jeskyni pokračovaly pokusy o prolongaci koncových bodů s negativními výsledky, byl učiněn pokus o spojení jeskyní „Malá Kněhyňská jeskyně“ a „Kněhyňská jeskyně“, podařilo se otevřít vizuální spojení, ale velmi úzká puklina spojující obě jeskyně je zatím neprůlezná.

Hřeben Čertův mlýn

Explorace byly prováděny na jižních svazích hřebene Čertův mlýn- (1206 m.n.m) – Bukovina (998 mnm), asi do úrovně 100-150 metrů pod úrovní hřebene. Byly zde objeveny výrazné až 10 m hluboké terénní propady, řada terénních rýh   vytvořených na rozsedlinách vyplněných sutí a balvany. Na svahu byl lokalizován rajon s otevřenými puklinami a rozsedlinami, které však nekomunikovaly s podzemními lokalitami.

Zkoumaná oblast se táhla jižně od zaměřeného bodu: N 49° 28^/ 35.3^//, E 018°   18^/ 14,8^//

Chiropterologické kontroly:

 V  jeskyních Moravsko-slezských Beskyd probíhaly také pravidelné kontroly zimujících netopýrů, které jsou zde prováděny od roku 1986. V zimní sezoně 2011-2012 se zaměřovaly kromě sčítání hibernujících netopýrů hlavně na výskyt a vývoj WNS.

Výsledky jsou obsaženy v přiložené tabulce

Zpráva odborné činnosti v oblasti historického podzemí Oderských vrchů a Jeseníků

Hlavním cílem činnosti v oblasti historického podzemí Jeseníků a Oderských vrchů, které představují opuštěná důlní díla po těžbě břidlice a zlatonosných rud, je sledování zimující netopýří fauny a s tím spojená ochrana, dokumentace a další inventarizace těchto lokalit.

Zimní sezona 2011-12 byla navíc spojena se sledováním chirofauny z hlediska výskytu a šíření nemoci WNS.

Tabulka výsledků je připojena.

Na základě vyhodnocení sledování lze konstatovat, že WNS se objevuje ne většině lokalit kde zimují hlavně druhy M.myotis a M.emarginatus. Ale současně lze konstatovat, že při kontrolách nebyl v žádné lokalitě nalezen ani jeden mrtvý jedinec, jehož smrt lze spojovat s výskytem WNS a že všechny kusy zimujících populací opustili zimoviště.

Dalšími aktivitami byla údržba zabezpečení jednotlivých starých důlních děl sloužících jako zimoviště netopýrů.

PP Černý důl (Čermná ve Slezsku Oderské vrchy)

Na jaře v roce 2011 došlo k zavalení hlavního vstupu do této lokality. Vstupu, kterým byl přístup k zimním kontrolám. Do lokality je možný přístup i druhou štolou, která přechází ve 20 m hlubokou šachticí, tento sestup však nebyl vystrojen ke kotvení lan, zabezpečen před padajícími kameny… Ve spolupráci a financování s AOPK Ostrava bylo proto v létě 2012 provedeno zabezpečení tohoto vstupu a vystrojení šachtice ke slanění na spodní patra, kde zimují netopýři.

Důlní dílo Suchá Rudná SDD Dlouhá žíla

Pro CHKO Jeseníky jako podklad pro vyhlášení lokality za PP byla zpracována mapa podzemí a opraven vstupní mřížový uzávěr

Tvarožné díry

Oprava a výměna uzávěru vstupu horní jeskyně Tvarožných děr pro CHKO Jeseníky

Důlní dílo „Liščí díry“- pokus o záchranu chráněné lokality čolka velkého

 V oblasti Suchá Rudná podle informací starousedlíků ještě před II SV existovalo staré důlní dílo po těžbě zlatonosných rud, které se jmenovalo „Liščí díry“. Tyto informace potvrzovaly i historické podklady o dolování zlata v Andělskohorském revíru.

U obce Suchá Rudná, na severním okraji je chráněná vodní lokalita, tůň- jezírko, . Je to jedna ze dvou nejbohatších lokalit čolka velkého v České republice. Tato lokalita podle různých informací měla být napájena vodou právě ze štol „Liščí díry“. V posledních létech a obzvláště v roce 2012 díky extrémnímu suchu tůň zcela vyschla a to byl jeden z důvodů proč se pokusit objevit místo kde ústila štola do podzemí, pokusit se tuto štolu vyzmáhat a otevřít. A pokusit se v podzemí obnovit přítok vody do tůně. Toto byl velký zájem i zástupců CHKO Jeseníky.

Podle informací starousedlíka se podařilo lokalizovat přibližně místo, kde ústila štola a po celodenní kopání se podařilo proniknout do zachovalé štoly. První průzkum ukázal, že uprostřed štoly je zával, který tvoří hráz a za ní je chodba asi do výše 0,8 metrů zaplavena.

Na další akci pak byla hráz prokopána a voda začala protékat chodbou až ke štole (hloubka asi 8 m), která byla nedaleko vstupu a pak stékající voda padala do šachtice a dosud do neznámých spodních partií. Zda vytékající voda proteče až do tůně s čolky zatím nebylo prokázáno.

Chiropterologické kontroly ve starých důlních dílech    

 Během celé zimní sezony 2011/12 byly prováděny chiropterologické kontroly ve více jak 30 starých důlních děl v oblasti Jeseníku a Oderských vrchů (výsledková tabulka v příloze). Většina lokalit je značně vzdálena od dostupnosti dopravními prostředky a k sestupu do některých z nich je nutná speleoalpinistická technika ( např.důl Zálužná vstupní vertikála -80 metrů), takže provádění těchto kontrol je velmi náročnou činností.

Velmi důležité zjištění při sledování expanze WNS se podařilo při sledování kolonie M.myotis a M.emarginatus na zimovišti Franc Franc. Zde bylo zjištěno, že i když na konci hibernačního období byla většina zimujících netopýrů těchto druhů nakažena WNS, po prvním výletu ven z lokality plíseň WNS z netopýrů zmizela. A na konci dubna 2012 nebyl v lokalitě zjištěn žádný uhynulý jedinec