Když v září loňského roku zasáhly Jeseníky katastrofální povodně, zničila valící se voda ze svahů i v důlních chodbách další vstupy do lokalit, které slouží jako významná zimoviště netopýrů. Jedním z nich byla Měděná štola a další důlní díla na svazích hřebenu Příčná nad Zlatými Horami. Rozhodli jsme se ale vstupy do těchto zimovišť netopýrů zachránit

Proto Petr, Pepa a Láďa vyrazili směr Zlaté Hory. Nejdříve do Měděného dolu, tam voda spláchla suť a kameny a uzavřela celý profil hlavní vstupní chodby. Naštěstí existuje menší nenápadný vstup do horní komory a z ní pak asi 6 metrů hluboká šachtice na hlavní spodní chodby. Ale do ní se musí slanit a to zdržuje kontroly a navíc na dně  šikmo položeného horní komory je množství volné suti a ta se sype stále dolů. Proto jsme se rozhodli vystrojit vertikálu žebříkem a přístup k ní vystrojit jistícím lanem. A to byl cíl dnešní akce – naistalovat do stěny komory kotvící body pro uchycení lana.

 

 

 

 

 

 

Petr s Láďou vrtají a osazují kotvící body a vše šlo fakt rychle a tak jsme se rozhodli, jít se podívat na další zavalenou štolu pod kostelem Marie Pomocná.

Vstupní šachta

Vlastně jsme se chtěli jen podívat. K zavalenému místu bylo nutno slanit a za závalem bylo přes mezeru mezi skalními bloky vidět, že je tam volný prostor. A to Petrovi nedalo. Našel nějaký kus ocelového profilu a začal bušit do závalu. Rozpraskané břidlicové- kvarcitové bloky nejsou naštěstí nijak pevné a tak se celkem dobře rozbíjely. Za půl hoďky se již dalo proplazit do volných prostor dolu.  A tak se tam také hned  Láďa proplazil. Následoval kolmý stupeň a na jeho zdolání bude třeba lano. Tak Láďa se vyplazil zpět do vstupní  asi 10 metrů hluboké šachtice a sotva chtěl zahájit výstup na povrch ozvala se dutá rána. Do místa, kde se před chvíli Láďa plazil spadl balvan, který před tím tvořil strop. No budeme muset před zimní kontrolou ještě řádně průlez vyčistit a zkontrolovat.

Původní stav prolezu a po vyklizení balvanů

 

 

Petr bortí zával

 

 

A Láďa opět prolézá do dolu