Výroční zpráva ZO ČSS  7-01 ORCUS Bohumín za rok 2013

 Organizační oblast:

Počet členů ZO ČSS ke dni 1.března 2013 byl 17 členů a k. 1.3.2014 je stejný 17 členů.

Členství v ČSS ukončil M.Šarata a byla přijata za člena ZO ČSS K.Šeděnková

Organizaci řídil tříčlenný výbor ve složení: Wagner Josef, předseda, Jan Fedorowicz, člen výboru, Jana Wagnerová, pokladník.

 Činnost organizace v roce 2013 :

 Výchovná a vzdělávací oblast:

Organizace připravila během roku dva týdenní výcvikových kurzů speleoalpinismu pro studenty škol ochrany osob a majetku z Ostravy a Malé Svatoňovice ve středisku Malé Svatoňovice a oblasti Adršpašsko-Teplických skal. Dále proběhla několik přednášek a besed o činnosti Orcusu (v knihovně města Bohumín, Gymnáziu v Bohumíně,), expediční činnosti a o ochraně přírody pro veřejnost a pro bohumínské žáky. Pro bohumínskou veřejnost byl připraven 100 metrů dlouhý alpský traverz s lanovkou nad řekou Odrou. Pro zájemce bylo realizováno několik exkurzí do Kněhyňské jeskyně v Beskydách.

O činnosti ZO ČSS byla také publikována řada článků a reportáží v různých novinách a časopisech, v regionální televizi TIK Bohumín a televizi NOE byly odvysílány filmy o expedicích „Troms 2011“ a „Krym 2000“.

Jako každoročně proběhlo proškolení a zkoušky členů, provádějících pro Z0 ČSS ORCUS nejrůznější práce nad volnou hloubkou za použití speleoalpistické techniky.

Část našich členů se aktivně také účastnila dalšího ročníku Speleofora v Moravském krasu, a Mezinárodního speleologického kongresu v Brně.

Významnou měrou se podíleli i naši členové na práci Ústřední odborné komise pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou ČSS, které předsedá Josef Wagner a členem je Jakub Wagner. Pro práci této komise a školení instruktorů speleologické techniky z jednotlivých ZO ČSS bylo zpracováno další doplněné vydání skript, které jsou základním materiálem pro školení členů v jednotlivých ZO ČSS, zabývajícími se pracemi nad volnou hloubkou, ale i aplikací platných norem a vyhlášek pro činnost v jeskynních lokalitách.

Současně připravili a zorganizovali další seminář a školení instruktorů speleologické techniky ČSS v Moravském krasu.

 Pracovní činnost:

Během uplynulého roku se pracovní činnost soustředila hlavně na několik akcí pro zabezpečení finančních příjmů pro ZO ČSS a spojeny s ochranou přírody. Byla realizována oprava vstupu do lokality Liščí díra v Jeseníkách, kde byl umístěn 5 metrů dlouhý vstupní plastový kanál, dále byl mapově zpracováno staré důlní dílo a významné zimoviště netopýrů Franc Franc. Hlavní pracovní činností byla oprava mostu přes řeku Odra.

Další práce s využitím speleoalpinistických technik byly prováděny na údržbě některých budov střední školy v Bohumíně.

Díky práci několika členů se podařilo také provést opravy vstupní části a zateplení budovy klubovny ORCUSu.

Pokud se podíváme, kdo k těmto pracím v roce 2013 přispěl, pak absolutní většinu (stejně jako v roce 2012) provedli Honza Fedorowicz , Arnošt Macura Josef Wagner, menší část Jakub Wagner. Další bez komentáře.

Výnosy hospodářských prací byly věnovány na úhradu finanční pohledávky pro I.Beňoviče a na krytí nákladů expedice Tenerife 2013.

Oblast mezinárodní spolupráce:

(podrobněji v samostatné příloze)

Hlavní mezinárodní akcí v minulém období byly expedice do vulkanických jeskyní ostrova Tenerife a na Krymský poloostrov.

Hlavních cílů expedic bylo několik:

Dolní plato Čatyr Dag– v průběhu květnové a říjnové výpravy bylo pokračováno ve vyhodnocení geofyzikálních měření v konfrontaci s řadou hlubinných vrtů, které byly ve vytypovaných místech provedeny S. Kozlovem a krymskými speleology.

Hřeben Morčeka

Květen 9 – 19.5.2013

V rámci výzkumů sesuvných procesů v Krymských horách prováděných pracovníky Ostravské university se této výpravy účastnili i Jan Lenart, Václav Škarpich a Josef Wagner

byly na hřebenu Morčeka provedeny explorační práce a pak dokumentace objevených vertikálních jeskyní.

Ostatní krasové oblasti Krymského poloostrova

V průběhu expedic byly uskutečněny exkurze na poloostrov Tarchankut s prohlídkou pobřežních krasových a abrazních forem, exkurze do skalního města Demerdži a skalního jeskynního města Mangub.

Podrobné informace o průběhu a výsledcích expedic obsahem samostatné přílohy.

 Expedice TENERIFE 2013

Cílem výpravy byly sestupy do jeskyní ve vulkanitech na ostrově Tenerife, které patří mezi nejdelší jeskyně tohoto typu na světě, expedice byla připravována ve spolupráci se speleology Cueva del Viento na Tenerife a v jejím průběhu byly kromě exkurzí do vulkanických jeskyní realizovány průstupy historickým podzemím v masívu nad městem Guimar, sestupy kaňonem Masca, exkurze na sopečnou kalderu Teide.

 Odborná chiropterologická činnost za rok 2013

 Stejně jako v minulých zimních obdobích probíhala chiropterologická sledování ve vytypovaných zimovištích netopýrů – jeskyních Moravskoslezských Beskyd, opuštěných důlních dílech Jeseníků a Oderských vrchů. Hlavním cílem bylo i sledování hibernantů postižených nemocí syndromem bílých nosů – WNS. Za podpory AOPK ČS a CHKO Jeseníky byl opraven vstup do starého důlního díla Liščí díry v Jeseníkách.

Vstup do této lokality jsme podle historických pramenů vykopali v roce 2012, ale během zimního období došlo opět k sesuvu svahu nad lokalitou a zavalení vstupu. Proto na podzim byly opět provedeny otvírkové práce a vstup do lokality se podařilo otevřít. Aby nedošlo k opětovnému závalu, bylo ve spolupráci s CHKO Jeseníky rozhodnuto vystrojit vstup 5 metrů dlouhou plastovou rourou průměru 600 mm a vstup zabezpečit uzavíratelnou mříží. Tyto práce byly provedeny v měsíci září a říjnu.

Byla také provedena mapová dokumentace zimoviště netopýrů – dolu Franc Franc v Jeseníkách s cílem zakreslení míst zimujících kolonií netopýrů a zákresu podzemí na povrchovou lesnickou mapu, s promítnutím poddolovaných prostorů na povrchu.

 V oblasti Moravskoslezských Beskyd byly sledovány jeskyně: Kněhyňská jeskyně, jeskyně Cyrilka, Ondrášovy díry, Čertova díra, Radegast a Salajka. V Javorníkách byly sledovány všechny jeskyně na hřebenu Kopce a v oblasti Pulčínských skal.

V uplynulém zimním období byl v počtech zimujících netopýrů v jeskyních Beskyd zjištěn velmi výrazný nárust počtu hibernantů. Například v Kněhyňské jeskyni dosahovaly v minulých obdobích počty zimujících netopýrů počtu okolo 100 kusů, v zimním období 2012/2013 zimovalo v této jeskyni 414 netopýrů.

Chiropterologická sledování probíhala i na významných zimovištích netopýrů v opuštěných důlních dílech Jeseníků a Oderských vrchů. V Jeseníkách proběhly kontroly v dolech Ruda I a II, dole Tvrdkov, doly Marie Pomocná III a II, Měděný důl, Porfyroidová štola, štola Vidly, Suchá Rudná, čtyři štoly na Rejvízu.

Největší pozornost byla věnována oblasti Oderských vrchů, kde jsou největší zimoviště netopýrů. Tradiční kontroly proběhly v dolech Zálužná, Modrém dole, Červeném dole, v dole Čermná Potlachový, v dole St. Oldřůvky a Černý důl. Roční kontroly také proběhly v dolech Olšovec, , Jakartovice I a II, „Starý šifrák-U srubu“, důl „ Klokočov“, v menších dolech okolo Zálužné a dole Nové Těchanovice. Byly provedeny kontroly ve štolách Pod Otáhalovým I a II, v dolech a František, v dolech v Zátočině a Wilibald údolí řeky Odry ve vojenském pásmu Libavá.

Výsledky těchto kontrol obsahují přílohy s přehledem druhů a počtů v jednotlivých lokalitách

V Kněhyňské jeskyni byl opraven poškozený mřížový uzávěr.

 Při těchto kontrolách jsme se aktivně zapojili do sledování šíření nemoci WNS na jednotlivých zimovištích a podrobné výsledky, které byly předány pověřeným zástupcům ČESON. Stejně jako v minulém zimním období byly zjištěny při sledování vývoje WNS i některé pozitivní výsledky. Na žádné z lokalit nebyly nalezeny žádné uhynulé kusy netopýrů, které by souvisely s expanzí WNS a počet nalezených netopýrů s nemocí WNS byl nižší než v minulém období

 Odborná činnost v oblasti pseudokrasu Moravsko-slezských Beskyd za rok 2013

(podrobněji v samostatné příloze)

 Oblast hřebene Pustevny-Radhošť

 V jeskyni Cyrilka pokračovaly práce spojené s revizí mapy jeskyně, vytvořené v roce 1980.

V Kněhyňské propasti pokračovaly topografické práce na vytvoření nové mapy podzemních prostor za pomocí přístroje Disto. Při těchto měřením byly objeveny některé nové části jeskyně a byla vybudována síť pevně umístěných polygonových bodů.

Současně v jeskyni probíhaly pravidelné měsíční odečty výsledků měření dvou terčových měřidel pro Ústav struktury a mechaniky hornin ČSAV a chiropterologické kontroly se zaměřením na sledování výskytu WNS

  Hřeben Noříčí hora

Na hřebenu Nořičí hory proběhly explorační práce s cílem vyhledání jak povrchových tak podzemních pseudokrasových jevů s negativním výsledkem.

ODBORNÁ ČINNOST V ROCE 2013

Odborná chiropterologická činnost za rok 2013

 Stejně jako v minulých zimních obdobích probíhala chiropterologická sledování ve vytypovaných zimovištích netopýrů – jeskyních Moravskoslezských Beskyd, opuštěných důlních dílech Jeseníků a Oderských vrchů.

Sledování syndromu WNS u zimujících netopýrů

Jedním z hlavních cílů i sledování hibernantů postižených nemocí syndromem bílých nosů – WNS.

Při těchto kontrolách jsme se aktivně zapojili do sledování šíření nemoci WNS na jednotlivých zimovištích a podrobné výsledky, které byly předány pověřeným zástupcům ČESON. Stejně jako v minulém zimním období byly zjištěny při sledování vývoje WNS i některé pozitivní výsledky. Na žádné z lokalit nebyly nalezeny žádné uhynulé kusy netopýrů, které by souvisely s expanzí WNS a počet nalezených netopýrů s nemocí WNS byl nižší než v minulém období.

V lokalitách Kněhyňská jeskyně, štola Olšovec, důl Weltkriegstolle, důl Polakova štola, štola Měděný důl a štola Nový svět C byly umístěny agarové plotny pro odběry vzorků jak ze sedimentů tak v ovzduší. Současně byly v těchto lokalitách byly prováděny stěry plísní na tělech netopýrů.Výsledky byly pravidelně zasílány Biologickému centru AV ČR.

Během těchto kontrol byl i studován proces vývoje WNS na tělech zimujících netopýrů a byly zjištěny velmi zajímavé výsledky. Konkrétně v dole Weltkriegstolle neboli Kupferschacht v Jeseníkách. Kromě normální kontroly stavu hibernantů byl i pozorován proces při stádiu probouzení hibernnatů, který mnohé napověděl , proč dosud žádný z našich netopýrů nezahynul i když byl zasažený WNS.

Při kontrole v jedné tříčlenné skupince netopýrů velkých se jeden z nich ( byl to samec a původně visel pod dvěma netopýry nejblíže stěny) začal probouzet. Po probuzení si po celou dobu si velmi pečlivě čistil jazykem a zoubky celé tělo, srst i létací blány, současně se snažil velmi intenzívně probudit za pomocí tlapek i tlamičky dalšího netopýra velkého ( zřejmě samičku) z cílem kopulace.

Podobné probuzení hibernujícího jedince a jeho intenzívní čistění bylo sledováno i u druhé, čtyřčlenné skupiny netopýrů velkých.

Na základě těchto pozorování se můžeme domnívat , že netopýři po probuzení se velmi intenzívním čistěním zbaví WNS na všech částech těla. Tak že na konci období zimování v podzemí, před opuštěním hibernačních lokalit jsou již bez vnějších příznaků WNS. Otázkou zůstává, zda pak v letním období i zanikají i mycelia (ložiska WNS) v těle zvířat.

Chiropterologické kontroly

V oblasti Moravskoslezských Beskyd byly sledovány jeskyně: Kněhyňská jeskyně, jeskyně Cyrilka, Ondrášovy díry, Čertova díra, Radegast a Salajka. V Javorníkách byly sledovány všechny jeskyně na hřebenu Kopce a v oblasti Pulčínských skal.

V uplynulém zimním období byl v počtech zimujících netopýrů v jeskyních Beskyd zjištěn velmi výrazný nárust počtu hibernantů. Například v Kněhyňské jeskyni dosahovaly v minulých obdobích počty zimujících netopýrů počtu okolo 100 kusů, v zimním období 2012/2013 zimovalo v této jeskyni 414 netopýrů.

Chiropterologická sledování probíhala i na významných zimovištích netopýrů v opuštěných důlních dílech Jeseníků a Oderských vrchů. V Jeseníkách proběhly kontroly v dolech Ruda I a II, dole Tvrdkov, doly Marie Pomocná III a II, Měděný důl, Porfyroidová štola, štola Vidly, Suchá Rudná, čtyři štoly na Rejvízu.

Největší pozornost byla věnována oblasti Oderských vrchů, kde jsou největší zimoviště netopýrů. Tradiční kontroly proběhly v dolech Zálužná, Modrém dole, Červeném dole, v dole Čermná Potlachový, v dole St. Oldřůvky a Černý důl. Roční kontroly také proběhly v dolech Olšovec, , Jakartovice I a II, „Starý šifrák-U srubu“, důl „ Klokočov“, v menších dolech okolo Zálužné a dole Nové Těchanovice. Byly provedeny kontroly ve štolách Pod Otáhalovým I a II, v dolech a František, v dolech v Zátočině a Wilibald údolí řeky Odry ve vojenském pásmu Libavá.

Velmi významným objevem byl nález vrápence velkého (R. ferrumequinum), je to první nález na Severní Moravě a znamená navýšení savců o jeden živočišný druh v oblasti Moravsko-slezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků.

Při kontrole zimoviště netopýrů v opuštěném důlním díle Zálužné byl v kolonii netopýra černého (B.barbastellus) objeven albín tohoto druhu. Takový to jedinec nebyl dosud v ČR pozorován. Lze to považovat za zajímavý zoologický objev.

Údržba zimovišť netopýrů

 Za podpory AOPK ČS a CHKO Jeseníky byl opraven vstup do starého důlního díla Liščí díry v Jeseníkách.

Vstup do této lokality jsme podle historických pramenů vykopali v roce 2012, ale během zimního období došlo opět k sesuvu svahu nad lokalitou a zavalení vstupu. Proto na podzim byly opět provedeny otvírkové práce a vstup do lokality se podařilo otevřít. Aby nedošlo k opětovnému závalu, bylo ve spolupráci s CHKO Jeseníky rozhodnuto vystrojit vstup 5 metrů dlouhou plastovou rourou průměru 600 mm a vstup zabezpečit uzavíratelnou mříží. Tyto práce byly provedeny v měsíci září a říjnu.

Byla také provedena mapová dokumentace zimoviště netopýrů – dolu Franc Franc v Jeseníkách s cílem zakreslení míst zimujících kolonií netopýrů a zákresu podzemí na povrchovou lesnickou mapu, s promítnutím poddolovaných prostorů na povrchu.

Výsledky chiropterologických kontrol obsahují přílohy s přehledem druhů a počtů v jednotlivých lokalitách

V Kněhyňské jeskyni byl opraven poškozený mřížový uzávěr jeskyně.

Odborná činnost v oblasti pseudokrasu Moravsko-slezských Beskyd za rok 2013

Oblast hřebene Pustevny-Radhošť

V jeskyni Cyrilka pokračovaly práce spojené s revizí mapy jeskyně, vytvořené v roce 1980.

V Kněhyňské propasti pokračovaly topografické práce na vytvoření nové mapy podzemních prostor za pomocí přístroje Disto. Při těchto měřením byly objeveny některé nové části jeskyně a byla vybudována síť pevně umístěných polygonových bodů.

Současně v jeskyni probíhaly pravidelné měsíční odečty výsledků měření dvou terčových měřidel pro Ústav struktury a mechaniky hornin ČSAV a chiropterologické kontroly se zaměřením na sledování výskytu WNS

Hřeben Noříčí hora

Byla provedena explorace terénu na hřebenu Nořičí hory na území zakresleném na obrázku 1.

Explorované svahy nevykazují žádné projevy či geomorfologické tvary, které by naznačovaly existenci podzemních pseudokrasových jevů. Naopak, celý terén je zarovnaný, s mírnými přechody, bez skalních výchozů či dokladů o sesuvných procesech.

Jižní svah Radhošťského hřebene

 Popis povrchových tvarů

Z hlavního Radhošťského hřebene od kóty 1105 m.n.m. vybíhá ( z míst kde stojí socha boha Radegasta) jižním směrem klesající hřeben. Nad místem zvaným Skalíkova Louka, v nadmořské výšce okolo 900 m.n.m byly východní svahy tohoto hřebene přemodelovány výraznými sesuvnými procesy. Pískovcové vrstvy jsou zde uloženy pod sklonem 70o až 80o . Svahové procesy obnažily v délce asi 150 metrů části skalních pískovcových stěn, jednotlivé skalní stupně dosahují výše až 5 metrů. U paty se akumulovaly pískovcové balvany a suť různé velikosti.

Pod obnaženými skalními stěnami, svah přechází do sklonu asi 30o , zpočátku je pokryt uvolněnou sutí a balvany a asi po 50 metrech ve vysokém lesním porostu se táhne paralelně se svahem terénní deprese, vzniklá na výrazné tektonické poruše. Délka deprese je asi 30 metrů. Na jejím severním konci se nachází vstup do jeskyně „Šampiónka“

V terénu jsou patrné další deprese, které dosud nebyly speleologicky prozkoumány.

Přístup k jeskyni Šampionka: Výchozím bodem je rozcestník (spojení) dvou turistických značek nad Skalíkovou loukou . Na asfaltové silnici, vedoucí ke Skalíkové louce ze silnice Prostřední Bečva- Pustevny je rozcestník ( s tabulí Skalíkova louka). Od rozcestníku (spojuje se žlutá a zelená značka a společně pokračují směr Skalíkova louka) je možno se spustit kolmo dolů po západním okraji průseku, pak asi po 100 metrech protnout málo znatelnou lesní pěšinu a pokračovat dalších asi 70 metrů na další paralelně procházející pěšinu. Po této pěšině se vydat západním směrem a pěšina klesá až do centra skalního sesuvu. Pak jižně vyhledat terénní depresi s jeskyní.

Druhá možnost přístupu je po klesající lesní cestě po klesajícím hřebenu asi 300-400 metrů. Pak se spustit JJV po příkře klesajícím svahu se skalními výchozy až k terénní depresi s jeskyní.

Zeměpis. šířka   : 49° 28 ^/ 20,7^//  Zeměpis. délka :   18° 15^/ 45,3^//

Nadm.výška: 802 mnm hloubka jeskyně 7 m, délka jeskyně: 12 m

 

Zápis z výroční členské schůze ZO ČSS 7-01 ORCUS Bohumín, konané dne : 22.2.2014

přítomno : dle presenční listiny : z celkového počtu 17 členů, přítomno 9 členů

Program :

1. zahájení, zpráva o usnášeni schopnosti VČS
2. zpráva o činnosti ZO ČSS za rok 2013
3. zpráva o hospodaření ZO ČSS za rok 2013
4. plán činnosti na rok 2014
5. plán hospodaření na rok 2014
6. Přijetí nového člena
7. diskuse k předloženým materiálům
8. volba výboru ZO ČSS
9. usnesení

 

2. Byla předložena zpráva o činnosti ZO ČSS Orcus za rok 2013 – seznámil J.Wagner

 

3. zpráva o hospodaření za rok 2013                 – předložila J. Wagnerová

 

4. plán činnosti na rok 2014                                 – seznámil J.Wagner

 

5. plán hospodaření- rozpočet na rok 2014         – seznámil J. Wagner

 

6. Přijetí nového člena- za člena ZO ČSS byla přijata Klára Šeděnková

 

7. diskuze :

– příprava hlavní expedice Kuba 2014 příprava dalších akcí na    měsíc březen a duben

informace o dalších změnách při používání prostředků a systémů ochrany osob     proti   pádu a zavádění norem ČSN a EN pro práce nad volnou hloubkou Jakub    Wagner

– informace o činnosti Komise pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou při     ČSS

– informace o stavu finanční úhrady Igoru Beňovičovi na základě rozsudku soudu ,

Celá částka byla I.Beňovičovi uhrazena

– diskuse o problematice aktivity členů ZO ČSS a jejich zapojení do činnosti ZO. Výroční

schůze přijala stanovení výše členských příspěvků na rok 2014 do ZO ČSS podle

aktivity   jednotlivých členů a jejich zapojení do činnosti ZO a naplňování přijatého

plánu práce za rok 2013

– příprava obsazení instruktorů pro kurzy studentů škol ochrany osob a majetku

v M.Svatoňovicích. Proběhnou dva kurzy, jeden ve druhé polovině května a druhý

první týden v červnu

8. Provedeno školení z bezpečnostních předpisů pro aktivity ve výškách a nad volnou hloubkou s písemným prozkoušením

 

9. volba výboru ZO ČSS na rok 2014 – byli navrženi a schváleni :

výbor ZO ČSS : Wagner Josef, Fedorowicz Jan, Wagnerová Jana

vedoucí pracovní skupiny ve Vsetíně : Dobeš Pavel

Jako předseda byl zvolen : Wagner Josef

 

 

 

10. Usnesení VČS :

• VČS schvaluje všechny předložené materiály : Zpráva o činnosti za rok 2013, Plán činnosti na rok 2014, Rozpočet na rok 2014, Zpráva o hospodaření za rok 2013
• VČS schvaluje výbor ve složení : Wagnerová Jana, Wagner Josef,

Fedorowicz Jan   a vedoucího prac. skupiny Vsetín Pavla Dobeše. Jako předsedu ZO

ČSS   schvaluje Josefa Wagnera.

• Výše čl.příspěvků do ZO ČSS na rok 2015 byla stanovena na: 700 Kč
• Výroční schůze schvaluje pro rok 2015 povinnost všech členů ZO účastnit se během roku minimálně 3 akcí k naplnění hlavních úkolů plánu činnosti   ZO ČSS: zabezpečení prací ve sledovaných jeskyních Beskyd (odečty terčových měřidel) a provádění zimních kontrol na zimovištích netopýrů a jedna pracovní brigáda na objektu klubovny ZO ČSS. Pro členy, které toto usnesení nenaplní, bude platit výše členského příspěvku pro příští rok 1000 Kč.

 

 

 

zapsal : Wagner J.  23.2.2014