Po pás ve sněhu nebo 60 metrů pod zemí

Dosud jsme nestihli zmapovat I a II patro Černého dolu (Black Hill), i když nějaká mapa historická existuje. Ale říkali jsme si, že přece jen provedeme mapování nové. A dva dny na to další z nás vyrazili na vrchol Kněhyně, aby spočítali netopýry v Žánově díře a Kyklopu. Jenže….

Do Black Hillu sestoupili Pepa, Honza F., Roman K., Kristina a Jirka.  Tentokráte nebylo v plánu počítat netopýry, ale přece jen jsme prohlédli místa, kde v minulosti zimovaly stovky barbastell a dnes tam bývá jen pár kusů. Opět jsme se přesvědčili, že opravdu Black Hill se netopýrům černým nelíbí a již zde nezimují.  Mapování díky Distu X šlo rychle a po několika hodinách a po pořízení fotodokumentace I a II patra vystupujeme na povrch.

 

 

 

 

K našemu překvapení, tady kempuje skupinka „trampů“ s terénními vozy. Vlastně po našem výstupu, tady již byl pouze jeden a ten nám nabídl opečení špekáčku a to jsme samozřejmě neodmítli. Pravil, že také chtěl sestoupit patnácti metrovou šachtou na II patro a ukázal nám žebřík, který k tomuto účelu vyrobil. Koukáme na něm a nechce se nám věřit, že by jej použil. Lanem svázané nařezané tenké větve. Zcela určitě by měla práci Spelozáchranka. Ale špekáčky měl super.

Monika s Romanem netušili, že se budou bořit na Kněhyni po pás do sněhu a vstupy do jeskyní v haldách sněhu nenašli. Chudák jejich pes, byl v tom nevinně a málem z vysílení měl smrt. 🙁 🙂