Objevy na Kněhyni s “Orcus školkou”

Východní svahy Kněhyně jsme zkoumali mnohokráte. Zvláště svahy pod vrcholem, kde jsme v minulosti objevili také řadu menších i větších jeskyní. 20 května jsme se rozhodli prozkoumat i svahy pod lesní cestou. Vyrazili tam Pepa, Kuba se školkou a původně i Luděk, kterého ale schvátila nemoc a tak vyslal mladého Martina, Káju s malou, ještě nechodící Libuškou.

Svahy pod lesní cestou v nadmořské výšce 1000 až 1100 m n.m., ale žádné příznaky o existenci pseudokrasových jeskyní nevykazují. Nejsou zde žádné projevy svahových procesů, a tak to Pepa s Martinem procházejí marně. Proto sjíždíme mnohem níže, do terénů nad Suchým potokem. Tato část východního svahu Kněhyně byla již podrobně zkoumána v roce 2022, kdy zde bylo objeveno několik menších jeskyněk. Jedna z objevených jeskyní, nazvaná Puklina nebyla prozkoumána, neboť vstup tvoří puklina mezi skalními bloky o šířce 16-18 cm, která je pro speleologa, i Moniku, neprůlezná. Tedy dospělého speleologa. Tak jsme si mysleli, že tam třeba pronikne náš dorost.  Marno, ani Eliška spárou neproleze. Tady bude třeba popracovat kangem.

Ale hledáme dále.  Snažíme se vlézt do každé pukliny či malého otvoru mezi skalními bloky. Až Kuba volá: „Je tu nějaký otvor, a vypadá, že vede někam pod zem“.  Pepa se hned do něj spouští. Opravdu, jeskyně má jen asi 4 metry délky, ale objev, byť malý je tu. Aby v jeskyni Pepa nebyl sám, spouští se do podzemí za ním Viktorka. No více jeskyňářů se  tam nevejde. „A tak Viktorko dej jeskyni nějaké jméno“  „No přece Maršl“, slyšíme odpověď. Tak tedy jeskyně Maršl.

 

Pepa hned jeskyni mapuje a na jejích stěnách ještě něco objevuje. Zajímavé, zřejmě nástřikové – bradavičné formy. K jejich mineralogickému- chemickému určení bude nutno odebrat případně vzorky těchto forem