Jako každý měsíc je potřeba sestoupit do Cyrilky na “košťákoměru” odečíst údaje, zda se nám Cyrilka někam neposunuje. Tentokráte na Pustevny vyrazili Leny s Terčou a Kubou a naší mládeží (Giovanou, Michaelou, Honzou), tedy možná někdy potencionálními jeskyňáři. Ale nejen na kontrolu…

Jak to viděl Leny: Cílem dnešní akce bylo kromě odečtů terčových měřidel a seznámení zájemců o členství s touto jeskyní také konečně vysvobodit balvan, který překáží ve stupu do potenciálních objevů v Zadní části jeskyně. K tomuto účelu bylo celou Starou částí transportováno mohutné oderské páčidlo, které bez problémů během pěti minut balvan vysvobodilo (po dvou letech práce). Vstup do pukliny byl volný. Ale ouha – je to úžina, ve které nasoukaný jeskyňář musí rozebírat drobné břidlice ve stropě a tak se posouvat dál. Vydržet se to dá jen chvíli a tak jsme postoupili o pouhé dva metry. Puklina ale slibuje po dalších třech metrech možný úspěch, uvidíme. Páčidlo sehrálo také další důležitou úlohu při znovuobnovení původního průlezu na dno Zadní části. Překvapením byly klastry vrápenců, kterých se v Zadní části sešlo asi 30 kusů.

Vrápenci v Zadní části

 

Jak v havířském rubání.

 

 

 

 

 

 

 

Jenže to Lenymu nestačilo. V loňském roce poslal Bobek zprávu o objevu Jitčiny jeskyně. A tak se tam s Terkou  vypravili Bobkův objev  zdokumentovat.

A jak to vidí Leny: Jeskyně se nachází ve Vsetínských vrších na jižní rozsoše hřbetu Benešky (). Jeskyně je vytvořena v odolných křemito-arkózových pískovcích belovežského souvrství a vznikla odsunutím skalního bloku a následnou modelací interiéru zvětráváním. V hlavní 4 m dlouhé rozsedlinové prostoře se vstupem průřezu 2×3 m se tak nacházejí drobné slabě vyvinuté skalní misky formované skapávající vodou, odtokové žlábky a množství zaoblených skalních hran. Vstupní skalní povrchy hostí několik druhů mechorostů a kapradin.

Jitčina jeskyně